Lyčkopis

Karlínským sadem už po sedmatřicáté

Přes Kaizlovy sady běhám většinou pouze, když se bojím, že přijdu pozdě do školy. V sobotu 14. října to ale bylo jiné. Běžel jsem bez aktovky, dobrovolně a neběžel jsem sám. Sokol Karlín pořádal v parku před Invalidovnou a v Kaizlových sadech už 37. ročník Běhu karlínským sadem. Zúčastnit se mohl každý, ale jednoznačně nejvíce závodníků bylo v těch nejmladších kategoriích. Naopak v kategorii starších žáků (15– 18 let) byl pouze jeden běžec, který musel překonat jen sám sebe. Možná důvodem byla délka trati, protože ta činila u dvou nejmladších a také nejpočetnějších kategorií pouze 50, respektive 100 metrů, ale starší žáci museli běžet 1 500 metrů. U posledního běhu, dospělé kategorie, byla startovní listina zase plná, a to i přesto, že trasa byla nejdelší.

Nejstarší závodníci museli uběhnout hned tři kilometrové okruhy, které vedly kolem Invalidovny, přes park před Invalidovnou, dále přes ulici u Kaizlových sadů a nakonec kolem budovy Českého rozhlasu do cílové rovinky. Pro všechny běžce byla v cíli připravená pizza, čaj a kdo chtěl, mohl si dát i cukrovou vatu. Odměny byly celkově štědré a pokud se někdo umístil mezi nejlepšími třemi, dostal i medaili a pohár.

Závod se určitě těší velké oblibě, i proto bylo možné uspořádat už 37. ročník. Myslím si, že pokud nám bude příští rok přát počasí stejně jako letos, bude účast ještě o něco lepší.

Výsledková listina

Foto: Sokol Karlín

Přidat komentář