Lyčkopis

Volby jsou tu. Co která strana nabídne pro školství?

Už jen posledních pár dní zbývá do otevření volebních místností, do dní, kdy se rozhodne o osudu této země na další čtyři roky. Jedním z pilířů programu každé strany je samozřejmě i školství. Jaká témata otevírají jednotlivá politická uskupení a co chtějí změnit?

Pokud se ohlédneme za právě končícím volebním obdobím, školství rozhodně není jedním z méně problémových resortů. Jen ministři se za uvedené období na MŠMT vystřídali tři. Po Petru Fialovi /t.č. nestr./ z Nečasovy vlády, kterého následoval ministr Rusnokovy úřednické vlády Dalibor Štys /nestr./, přišel po předčasných volbách 2013 a jmenování nové vlády na ministerstvo Marcel Chládek /ČSSD/. Ten ve funkci ministra navrhoval povinnou maturitu z matematiky od roku 2019, po tragédii ve Žďáru nad Sázavou chtěl ve všech školách zavést vstupní čipové karty a snažil se také o větší naplněnost středních odborných učilišť. Představil také první ideu takzvaného kariérního řádu učitelů. Ten už ale neprosadil, protože v květnu 2015 jej odvolal prezident Zeman na návrh premiéra Sobotky poté, co se v médiích objevily informace, že se nevhodně choval ke svým podřízeným či je dokonce šikanoval.

Reportáž Reflegs TV

 

Resort krátce poté převzala Kateřina Valachová /nestr., poté ČSSD/. Zajistila opakované navýšení platů učitelů i nepedagogických pracovníků, velmi také bojovala za inkluzivní vzdělávání. Prosadila i povinný rok docházky do mateřské školy pro všechny pětileté děti. Valachová také navázala na svého předchůdce a prosadila povinnou maturitu z matematiky pro gymnázia, o rok později pak rovněž pro odborné školy. Řešila i několik různých kauz, třeba šikanu učitelky střední průmyslové školy Na Třebešíně. Další taková kauza ji nakonec skolila – v květnu 2017 se rozhodla rezignovat. Reagovala tak stíhání její náměstkyně Simony Kratochvílové kvůli kauze rozdělování dotací okolo Fotbalové asociace ČR. Miloš Zeman ji ale odvolal až v červnu na její vlastní žádost. Chtěla totiž ještě v Poslanecké sněmovně hájit kariérní řád učitelů. Ten měl zlepšit podmínky pro začínající učitele a provázat dosažení vyššího kariérního stupně se zlepšením odměňování. Novela ale byla zamítnuta.

Valachová v Otázkách Václava Moravce ČT | Jaké úkoly by jí dal pan ředitel Korda?

 

Na práci Valachové tedy navázal její dosavadní náměstek Stanislav Štěch /nestr. za ČSSD/. Tomu se ve zbývajícím období podařilo ve vládě prosadit pro MŠMT na rok 2018 historicky nejvyšší rozpočet.

Pan ředitel Korda o českém školství v Seznam Zprávách

 

 

Co bude následovat po volbách?

Jen na výsledku voleb záleží, jaká bude budoucnost českého školství. Podívejme se, co nabízí jednotlivé politické strany a hnutí ve svých programech. Řazeny jsou podle jejich volebních preferencí z 15. října dle agentury STEM všechny nad hranicí 2,5 procenta.

Hnutí ANO

ANO chce platy učitelů zvýšit na 150 procent stávající výše, rádo by nejen tím zvýšilo atraktivitu učitelské profese. Prestiž pedagogů slibuje zvýšit i zkvalitňováním jejich studia a získáváním nových zkušeností například formou odborných stáží, včetně zahraničních. Volá také po propojení teoretické roviny vzdělávání s praktickými poznatky.

KSČM

Komunisté by rádi redukovali formality ve školství, aby se učitelé mohli soustředit především na učení. Inkluze za každou cenu je podle jejich vlastních slov nesmysl.

SPD

Hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury volá po zkvalitnění školství a lepším ocenění učitelů. Nechce zrušit speciální školství a důrazně odmítá další inkluzi. Do škol se prý musí vrátit řád a obsah vzdělávání musí přinášet znalosti umožňující mladým lidem najít dobré uplatnění v životě.

ČSSD

Sociální demokraté hlásají, že chtějí české školství stabilizovat a zkvalitnit. Platy učitelů by rádi dostali na 130 procent průměrné mzdy. Veřejné základní školství má podle nich být opravdu bezplatné, včetně volnočasových aktivit. Dále chtějí zvýšit bezpečí ve školách nebo podporovat rozvoj zručnosti už na úrovni základních škol.

Piráti

Pirátská strana by chtěla rozšířit paletu druhů vzdělávání podle poptávky rodičů a studentů. Podpoří tak inovativní veřejné školy, prostor pro nadané žáky a žáky se speciálními potřebami. Do škol chce svobodný software a učitelům ubere nadbytečné papírování. Odmítá také školné, které by zadlužilo velkou část absolventů.

ODS

Průměrný plat učitelů chtějí občanští demokraté zvednout minimálně na 35 000 korun. Ředitelé škol by podle nich měli mít více pravomocí, zrušena by měla být tzv. pamlsková vyhláška omezující prodej potravin ve školách. Inkluze prý také nemá být povinná a její řešení chtějí ponechat v rukou každé školy. Volají také po zrušení povinné školky.

KDU-ČSL

I lidovci slibují, že zvýší průměrný plat učitelů, a to na 130% průměrné mzdy. Speciální školy chtějí zachovat a podporovat také budou mimořádně nadané žáky a studenty. Byrokratickou a administrativní zátěž ředitelů i učitelů chtějí snížit. Hodlají zajistit dostatek míst v mateřských školách pro děti od tří let a jsou také pro lesní mateřské školky, domácí vzdělávání a další alternativní formy vzdělávání.

TOP 09

Podle TOP 09 musí být základní vzdělávání k dispozici co nejblíže místu bydliště a nesmí diskriminovat žádnou sociální skupinu. V plánu má tato strana také podpořit inkluzi a moderní výukové metody.

STAN

Ani Starostové a nezávislí nemíní opomenout zvýšení platů učitelů, a to na zhruba 45 000 korun měsíčně. Rovněž vyžadují snížení byrokracie vyžadované po školách. Propojit také chtějí školy a firmy.

Zelení

I dle Zelených mají být učitelé platově ohodnoceni nadprůměrně, podobně jako další vysokoškolsky vzdělaní pracovníci. Kvalitní vzdělání má být dostupné všem, proto hodlají posílit financování asistentů a asistentek. Pro učitele chtějí zavést tzv. tvůrčí volno – několikaměsíční oddech od práce a prostor se dále profesně rozvíjet.

 

Tak se v pátek a sobotu rozhodněte správně!

Matouš Ettler

Přidat komentář